Jak na to: Založení na základových pásech

Základy přenášejí zatížení ze stavby do země, a proto se dělají pod všechny nosné konstrukce – v případě rodinného domu jsou to obvykle obvodové stěny, případně i některé z vnitřních stěn. Samozřejmě, zhotovují se podle projektu a inženýrsko-geologického průzkumu pozemku.
Reklama

Založení na základových pásech

základové pásy

VIZUALIZACE MGR. ART. JÁN MALÍK

  1. štěrkové lože o tloušťce 100–150 mm
  2. základový pás z betonu třídy min. C 12/15
  3. bednicí betonové tvárnice
  4. pruty ocelové výztuže, Ø 6 mm
  5. zhutněná základová zemina
  6. štěrkopísek
  7. kanalizační potrubí osazené v souladu s projektem
  8. netkaná geotextilie
  9. drcené kamenivo frakce 0/63
  10. kari síť s velikostí oka 150 x 150 x 6 mm, uložená s přesahem přes 2 oka
  11. vodorovná podkladová deska z betonu třídy min. C 16/32
  12. penetrační nátěr
  13. asfaltový hydroizolační pás
  14. perimetrická izolační deska
  15. omítka nanesená na lepicí stěrce s vloženou sklotextilní síťovinou
  16. drenážní trubka obalená netkanou geotextilií a uložená v štěrkovém loži

Hloubka založení

Základové pásy je potřeba položit do nezámrzné hloubky – podle teplotní oblasti je to u nás 80 až 130 cm. Pokud by totiž zemina pod základy zamrzla, zvětšila by svůj objem a konstrukci by nadzvedla. Také nerovnoměrné položení do nezámrzné hloubky by způsobilo v základových pásech pnutí, které by mohlo vyústit až ve vznik trhlin.

Přečtěte si také:

Jaké základy pod rodinný dům?

Ošetřování betonu

Čerstvý beton je potřeba v létě během prvního týdne tvrdnutí vlhčit. Jinak by v něm mohly vzniknout tzv. smršťovací trhliny nebo by se mohla snížit jeho výsledná pevnost. Na to, aby beton správně zrál, je totiž důležitý vznik chemických vazeb mezi cementem a vodou. V horku se však povrch betonu velmi rychle vysušuje. Proto je nutné mu neustále dodávat vodu, která z něj vypařováním odchází (množství vody by mělo být úměrné intenzitě snižování povrchové vlhkosti z betonu).

Stavba v detailu

Půdorys základů

Půdorys základů. Na místě budoucích základů se odhrne ornice v tloušťce 20 až 30 cm. Podle projektové dokumentace se vytyčí stavba a vápnem se vyznačí půdorys základových pásů. FOTO AM STAV

výkopy pro základovou konstrukci

Výkop. Podle vápenného půdorysu se udělají výkopy pro základovou konstrukci do předepsané (nezámrzné) hloubky v souladu s projektem. Geolog vyhodnotí dno základové spáry a třídu zeminy. FOTO AM STAV

Na dno výkopu se položí vrstva drceného kameniva

Hromosvod a sítě. Na dno výkopu se položí vrstva drceného kameniva v tloušťce 10 až 15 cm. Podle projektu se uloží uzemnění a kanalizační a vodovodní potrubí. FOTO AM STAV

Betonování základových pásů.

Betonování základových pásů. Pokud to určil statik, položí se na dno výkopu kari sítě nebo armovací koše a výkopy se zalijí betonem. Vybetonovaný povrch základových pásů se vyrovná pomocí hliníkové latě a vodováhy. FOTO AM STAV

Bednicí tvárnice.

Bednicí tvárnice. Na základové pásy se podle projektu nasucho uloží bednicí tvárnice – dvě až tři řady, mezi které se vkládá výztuž. Do tvárnic se vloží výztuž a po vrstvách beton, který se zhutní propichováním. FOTO AM STAV

Základová hlína.

Základová hlína. Do prostoru mezi zabetonovanými tvárnicemi se rozprostře základová hlína, která se po vrstvách o tloušťce 20 cm zhutní vibračním pěchovadlem. FOTO AM STAV

Vodorovná betonová deska

Pod vodorovnou deskou. Podle projektu se položí kanalizační potrubí a chráničky, které se zasypou vrstvou zeminy. Na zhutněnou zeminu se nasype drcené kamenivo, zhutní se a na celou plochu se položí kari sítě. FOTO AM STAV

Vodorovná betonová deska

Vodorovná betonová deska. Vytyčí se rohy vodorovné podkladové desky a vyhotoví se bednění (z desek nebo styroduru). Celá plocha se zalije betonem, který se zhutní a vyhladí. FOTO AM STAV

POZOR!

Povrch vodorovné podkladové desky musí být rovný a hladký, aby se zajistilo bezproblémové provedení vodorovné hydroizolace. Nerovnost podkladu by totiž mohla snížit přilnavost hydroizolace k povrchu, resp. zapříčinit její mechanické poškození a pronikání vlhkosti do stavby.

Hrubou stavbu dvoupodlažního zděného nízkoenergetického domu s užitnou plochou 205 m2 zvládla zkušená firma za 3 500 000 Kč, včetně základů. foto Greenstudio
Přečtěte si také:

Kolik stojí hrubá stavba?

Připravila: Erika Kuhnová
Odborná spolupráce: Andrej Recke, Am Stav, Zakladovedesky.eu
Vizualizace: Mgr. art. Ján Malík
Foto: Am Stav
Zdroj: časopis HOME

Reklama

Komentáře

  • Dobry den,
    ve vizualizaci jsou faktické chyby, např. frakce 0/63 mm je špatně, protože vrstva pod deskou má mít funkci přerušení kapilar. vzlinavosti pod deskou. Zde se používá frakce 16/32 a na ní PE folie, která se prebetonuje. Beton C16/32 neexistuje, buď C16/20, C20/25 či C25/30 či C30/37, u RD se používá C20/25 do desky. Fotky v článku nekorespondují s vizualizaci výše. Zároveň v nich je odhalena chyba, když dojde k promrzani pod deskou, protože TI není do cca 1 m pod úroveň terénu.
    Doporučuji zkontrolovat před vydáním články odborníkem, který tomu rozumí.
    Krásný den
    TV

    Ing. Tomáš Váchal Ph.D., A.T.
  • Ještě bych doplnil, že je zde absence nopkové fólie, díky tomu bude docházet k vlhnutí omítky a lepidla a perimetru a následnému odmrznutí. Hezký den

    Petr Holejšovský

Komentovat