Šťastný domov

Jak je možné vytvořit z odvážných barev, moderny a retro kousků soudržný a přívětivý prostor? Stejně, jako když ráno vybíráte ze šatníku své oblečení. Stačí, když budete kombinovat věci, které k vám promlouvají.

Než se mladí manželé dopracovali k současné podobě svého vysněného bydlení, netušili, kolik překážek budou muset na své cestě zdolat. Už samotné zdlouhavé hledání vhodného prostoru vyžádalo spoustu času stráveného na internetu či obhlídkách jednotlivých nemovitostí. Manželé si přáli bydlení v centru města, v domě s historií. Zanedbatelná nebyla ani cena. Investice nesměla převýšit jejich možnosti. Podmínky byly dané, realita však trochu jiná. Cena za nemovitost, častokrát přemrštěná, zdaleka neodpovídala požadované kvalitě. Avšak i v případě prostoru, který si noví majitelé zamilovali na první pohled, museli limit svých reálných možností překročit. Věděli však, že svého rozhodnutí nebudou litovat.

Jen pár kroků od Strossmayerova náměstí, vedle krásného nárožního Gočárova domu, stojí dva obytné domy architekta Evžena Rosenberga. Jsou to dvojčata, i když jeden z nich už má nový kabát. Jako všechny domy nadaného slovenského architekta, mají i tyto nějakou zvláštnost. Tady jsou to boční dvojitá okna s hlubokým rozestupem skel, které vytvářejí malé skleníky. Je mezi nimi tolik místa, že si tam můžete zřídit terárium nebo kaktusárnu. Průčelí domu je totiž orientováno směrem na jih.

Už po vstupu do společných prostor je vám jasné, že obytný funkcionalistický dům nesloužil sociálnímu bydlení. Překvapí vás stylová kašna a umělecké obložení stěn. Za celé století se téměř nic nezměnilo. Původní je dokonce i výtah. Malinko zarážející jsou jeho rozměry – maminka s kočárkem se do něj vejde jenom stěží.

Zajímavostí jsou vstupní prosklené dveře jednotlivých bytů nebo pokojík pro služku. Protože je dům památkově chráněný, museli noví majitelé projít před rekonstrukcí nevyhnutelným kolotočem schvalování, vedoucím k získání potřebných povolení. Byli si natolik jisti svým záměrem, že je neodradilo ani nepochopení sousedů. Rozhodli se totiž pro radikální změnu dispozice, stávajícími obyvateli dosud nevídanou. Důvod ke změně pramenil z původního umístění malé kuchyňky s balkonkem; kuchyň nasměrovaná do tmavého dvora mohla mít ve své době opodstatnění – hned vedle se totiž nacházel pokoj pro služku. Dnešním nárokům na bydlení, kdy je trendem veliký, pokud možno prosluněný otevřený prostor a kuchyň propojená s obývákem, však takovéto řešení nevyhovuje. Kuchyň tedy našla nové umístěná v prostorách bývalé ložnice, původní malá kuchyňka se stala dětským pokojíčkem a z pokoje pro služku je dnes pokoj pro hosty. Nutné bylo udělat pro kuchyň nové rozvody, brousily a lakovaly se dřevěné parkety, nově se vymalovaly stěny.

Jakmile skončily nevyhnutelné úpravy, začal pár přizpůsobovat interiér obrazu svému. Místo toho, aby se drželi nějakého určitého stylu, představuje zařízení osobitou směs nápadů a kousků odrážejících eklektický vkus obou manželů. Některé kusy zařízení si majitelé přivezli z předešlého bydlení, jiné dokoupili postupně. Doslova prolezli několik vetešnictví a bazarů. Všeobecně oblíbené švédské značce se vyhýbají obloukem. „Miluji nacházení zajímavých předmětů a následné hledání věcí podobných, protože vždycky vypadají líp, když stojí pohromadě,“ říká paní domácí, jinak profesionální fotografka. Odtud také pramení její skvělý vkus a smysl pro vytváření přitažlivých kompozic. „Jsme takoví znovuuživatelé a sběratelé. Všude je tolik krásných věcí, vytvořených dříve a často mnohem lépe, než současné kousky, přijde nám líto toho nevyužít.“ Podle jakého klíče nábytek vybírají? Jednoduše k nim musí promlouvat.

Podobně smýšleli majitelé také o původních dveřích, které jsou součástí prosklených stěn rozdělujících prostor na jednotlivé pokoje. Dělené dřevěné rámy vyplněné mléčným sklem sahají od podlahy až po strop. Do vstupní haly tak proniká denní světlo jak z obýváku a kuchyně, které jsou orientováni na jih, tak i z ložnice situované na sever. Zachována zůstane i koupelna, kterou čeká jenom jemný lifting. Malinko se změní její uspořádání, původní bílé obkladačky, vana a sanitární prvky však budou sloužit novým majitelům v téměř nezměněné podobě.“Ať jsme přemýšleli o jakékoliv variantě a testovali nejrůznější typy, tvary a barvy moderních dlaždiček, vždy nám nejlépe vycházela naprostá přirozenost jednoduchých bílých obkladaček,“shodují se oba manželé.

Prostorná vstupní hala svým zařízením předznamenává, co vás při prohlídce interiéru čeká. Přirozené pozadí pro dokonale promyšlenou scénu zařizovacích prvků tvoří ve všech místnostech, kromě kuchyně, tapety. Jednotícím prvkem je materiál a plastický vzor ve stylu retro. Halu protepluje zlatá, obývací pokoj orientovaný na jih zase chladí stříbrná a pocit intimity umocňuje v ložnici tmavě fialová. 

Výběr nábytku do jisté míry ovlivnilo období, ve kterém byl dům postavený. V obýváku najdete původní funkcionalistická křesílka od Jindřicha Halabaly či několik dalších prvků z produkce legendárních UP závodů. Skříně jsou většinou „úlovkem“ z bazarů stejně jako některé židle, křesla, svítidla či různé doplňky. Retro kousky žijí v dokonalé symbióze s novým moderním nábytkem. V ložnici je to například odkládací stolek se sezením, který je návrhem ateliéru Olgoj Chorchoj, v hale zase růžový lustr od Kartellu.

Nejen bílou barvou, ale i novotou září kuchyňská linka. Pracovní plocha a skříňky jsou jednoduše uspořádány ve dvou řadách. Kuchyňskou část přitom opticky odděluje od jídelního koutu varný ostrůvek. Působení vtipných prvků a poutavých doplňků vytváří z kuchyně neformální prostor, který je přímo propojený se stejně uvolněným obývacím pokojem. Obě místnosti jsou rozděleny příčkou s jednoduchými policemi na straně kuchyně i obýváku.

K pocitu vzdušného a otevřeného prostoru přispívají veliká okna, která jsou rozmístěna po celé délce jižní stěny. Změna dispozice doplněná vhodně zvoleným stylem vytváří z tohoto interiéru příjemné místo k bydlení ve městě.

TEXT: Andrea Mičková
FOTO: Daniel Veselský
ZDROJ: HOME