Než začnete malovat

Reklama

Každý z nás zcela přirozeně touží přetvářet prostředí okolo sebe tak, aby se v něm cítil příjemně. A při zkrášlování začíná když už ne u sebe, tak u obydlí. Výrazných změn lze dosáhnout tak, že stěnám bytu či domu dopřejete nový nátěr.

 

Vhodná malířská barva se postará o čistý a hygienický povrch. Nátěr navíc chrání podklad a prodlužuje jeho životnost. V minulosti převládaly v interiérech bílé stěny, v současnosti se na výsluní vyhřívají i ostatní barevné odstíny. Při jejich výběru však musíme pamatovat, že:
• modré a zelené barvy vyvolávají pocit chladu a místnost opticky rozšiřují,
• žluté, oranžové a červené barvy zase působí tepleji a dělají prostor útulnější.

Než se začne malovat
Nejběžnějším malířským nářadím na malování je štětec a malířská štětka. Volba tvaru a velikosti štětce závisí na velikosti natírané plochy a na druhu nátěrové látky. Na větší plochy se doporučuje štětec střední velikost, na rohy a okolí rámů oken či dveří je vhodnější plochý štětec. Oblíbený je i kulatý štětec, který je na konci částečně zřezaný do klínu. Takové štětce se označují podle velikosti průměru hlavy v dřevěném držáku, ploché štětce zase podle šířky, která se udává v palcích. Standardní velikosti štětců jsou od 1 do 6 palců.

Rychlejší a v současnosti preferovanou metodou je nanášení barvy pomocí malířského válečku. Můžeme se však setkat i s malířskými houbami vyrobenými z molitanu nebo jiného měkkého pórovitého materiálu.
K nanášení druhé a dalších vrstev slouží například i stříkací zařízení. Výsledkem je hladší stříkaný povrch beze stop po štětci. Nevýhodou těchto zařízení je větší rozstřik, proto musíme chránit podlahu a okolní předměty. Před stříkáním se doporučuje barvu přecedit.

Příprava podkladu
Na konečném výsledku malířského úsilí se podstatnou měrou podílí správně připravený podklad. K odmaštění a mytí stěn a odstranění starých nátěrů použijte mycí houbičky a štětky. Jsou-li na stěně více než čtyři vrstvy barvy, doporučujeme je před novým nátěrem odstranit – stěnu musíte nejdříve pomocí válečku navlhčit vodou, potom oškrabat špachtlí nebo obrousit brusným papírem č. 40 až 60. Je-li omítka poškozená, odstraňte ji a postižená místa nanovo omítněte.

Nové omítky musejí být před malováním dostatečně vyzrálé. Výjimečně můžeme malovat na bílo i vápnem, nemusí-li být omítka vyzrálá. Jinak je třeba na vyzrání čekat asi měsíc. Drobné nerovnosti, spáry či trhlinky lze opravit sádrou nebo tmelem. Pokud je stěna vlhká, případně na ní jsou skvrny od nikotinu a stopy po plísních, musíme na ni nanést izolační a sanační nátěry. Na vápenných barevných nátěrech drží prakticky všechny typy malířských barev, není-li stěna mastná. Při nanášení latexových barev na staré hliníkové barvy se mohou spodní hliníkové nátěry odlupovat.

Před natíráním nezapomeňte na důslednou přípravu místnosti – oblepení lišt a zásuvek oceníte až při uklízení po dokončení malířských prací. (Dano Veselský) Natírání těžko dostupných míst ulehčí speciální štětce. (Dano Veselský)
Starou barvu navlhčete pomocí válečku namočeného ve vodě. Takto navlhčenou barvu poměrně lehko odstraníte špachtlí. Nepotřebujete-li původní barvu odstranit, stačí ji zpevnit penetračním nátěrem. (Dano Veselský)

Začínáme malovat
Práci si musíme rozvrhnout tak, abychom mohli malovat za denního světla a v rozmezí teplot od 10 do 30 °C. Nižší teplota a vyšší vlhkost vzduchu zpomalují zasychání nátěrů, a tak prodlužují samotný čas natírání. V ideálním případě by na žádnou část stěny, kterou malujeme, neměl padat stín, aby nátěr na celé stěně usychal rovnoměrně.

Štětcem nebo speciálním válečkem nejprve nanesete barvu v rozích místnosti, až potom přijdou na řadu velké plochy. Začněte malovat od stropu, postupujte od okna ke dveřím. První nátěr zřeďte, aby se na stěně dobře uchytil a neodlupoval se.

Na nové, příliš nasákavé podklady před samotným malováním nejprve aplikujte penetrační prostředek, při přetírání staršího nátěru stačí neředěná malířská barva. Barvu pro první (tzv. penetrační) nátěr zřeďte v poměru 1 : 1.

Další vrstvy nanášejte podle údajů uvedených na etiketě malířské barvy.
Při malování namočte štětku do barvy přibližně z jedné třetiny a vždy ji částečně otřete o okraj nádoby. Do druhého, případně třetího nátěru se obvykle přidává 10 až 15 % vody – barva tak získá tzv. aplikační viskozitu (podle konkrétního způsobu nanášení).

 

Zřeďte vždy jen takové množství barvy, které potřebujete na příslušný nátěr. Nikdy neřeďte barvu v původním obalu – pokud vám zbude, po čase se znehodnotí a stane se nepoužitelnou. (Dano Veselský)
Nejprve štětcem natřete kouty. (Dano Veselský)
Na rohy můžete použít i malý váleček. Naopak při velkých plochách sáhněte po normálním, velkém malířském válečku. Na místech, kam nedosáhnete, si vezměte na pomoc nástavec na štětku či váleček. (Dano Veselský)


Práce s barvou

Na nátěry v interiéru se dnes používají výlučně vodou ředitelné malířské barvy na stěny. Ty mohou být:
• akrylové,
• polyvinylacetátové,
• latexové.

Podle potřeby či uvážení si můžete vybrat z několika stupňů bělosti, lesku a odolnosti proti otěru. V bytech (zejména těch starších) se uplatní hlavně matné barvy, protože po dopadu světla natolik nezvýrazňují nerovnosti a nedostatky na povrchu stěny. Chcete-li dosáhnout rovné hrany při střetu dvou různobarevných ploch, vyzbrojte se plochým štětcem (to v případě, že jste trpěliví a šikovní) nebo si pomožte malířskou páskou (zejména tehdy, je-li povrch nerovnoměrný). Další nátěr aplikujte nejdřív po dvou hodinách.

• Vzhled malované plochy je lepší, když se při natírání tzv. vybíhá z nátěru, tj. že poslední tahy štětcem překrývají už namalované plochy.
• Vždy počítejte s tím, že každý barevný odstín se po zaschnutí změní. Hliníkové barvy jsou po zaschnutí spíše světlejší, latexové naopak tmavší.
• Před začátkem natíracích prací je vhodné štětku namočit do vody – štětiny v ní lépe drží a nevypadávají, respektive nezůstávají přilepené na stěnách.
• Pokud chcete, aby výsledný efekt působil co nejprofesionálněji, měli byste používat všechny malířské pomůcky, jako jsou mřížka, vanička a malířské pásky.


Pozor na chyby!

• Zjistíte-li během malování, že nátěr praská, pravděpodobně jde o špatně připravený podklad. Většinou se to stává tehdy, když se neodstraní původní barva. Napravíte to jen tak, že starý nátěr odstraníte a začnete malovat znovu.
• Prosvítání staré malby je zase znakem toho, že jste barvu příliš zředili, případně má barva nižší krycí schopnost. Mnoho kutilů barvy zbytečně ředí vodou – je to známkou toho, že jim v malování chybí potřebná praxe. Nešetrné rozředění může způsobit až oddělení pojiva a pigmentů, což přispívá k tvorbě skvrn. Navíc taková barva mnohem více odprýskává do okolí i na samotného malíře. Pomoc je jednoduchá – do řídké barvy přidejte více původní, nezředěné a naneste ještě jeden nátěr.
• Pokud při natírání strháváte předcházející nátěry, buď máte příliš hustou barvu, nebo je na stěně nátěrů už příliš mnoho. V prvním případě stačí barvu zředit, ve druhém nezůstává nic jiného, než staré vrstvy barvy odstranit.

TEXT:
Milan Bohunický
FOTO: Dano Veselský
z knihy
Vše o výstavbě a rekonstrukci svépomocí
{R1}

Reklama
Reklama

Komentáře

  • dobry clanek … dekuji

    Jaroslav

Komentovat