Pohodlné bydlení v malém bytě o 39 metrech čtverečních? Předělali ho tak, že tam mají vše potřebné a působí útulně

Roli parazita v jedinečném otevřeném prostoru sehrává neobvykle vložená ložnice či spíš box s postelemi. Je originálním řešením půdorysu malých garsonek nebo jednopokojových bytů.

Ložnice v roli parazita

„Ložnice hraje roli parazita a vše ostatní v bytě je umístěno ve vztahu k němu – k vetřelci. Krotký záškodník, zároveň odhalený i zahalený, se stává spolupachatelem, mění svoji identitu, ne však funkci. Hraje si se strukturou, ve které je umístěný. Je zdůrazněný, ale navzdory tomu nevyčnívá,“ charakterizují svoji realizaci architekti.

Tvůrci rekonstrukce nazývají ložnici parazitem v otevřeném prostoru bytu. Její místo je vymezené vyvýšeným pódiem z překližky. Zdroj: Relja Ivanic

Pokud znáte japonskou architekturu, neujde vám fakt, že autoři projektu se inspirovali touto vzdálenou zemí. Konkrétně uměním japonských architektů vložit funkčnost do každého jednoho metru čtverečního. Celé řešení je hrou kontrastů, a to nejen barevných, ale i tvarových a funkčních. Postavili byste postel vedle kuchyňské linky? Zřejmě ne, ale když je mezi nimi stěna, problém zmizí. Obývák dýchá a zůstává vzdušný, i když má množství úložných prostor. Prostor je nejvíc.

Jediné skutečné hranice

Jedinými hranicemi soukromého světa dvou lidí jsou stěny bytu. Architekti okolo nich umístili nábytek, aby uprostřed zůstal prostor pro různé aktivity. Vše okolo nich je optimalizované a majitelé mohou plynule a bez jakýchkoliv kompromisů naplnit všechny své potřeby – například i dělat strečinkové cviky. Velká místnost má dostatečnou šířku i na tento prospěšný pohyb.

Pocit vzdušnosti vznikl díky kombinaci kontrastních prvků, barev a materiálů. Aby vše fungovalo, jak má, zužitkovali architekti různé optické i technické triky. Patří k nim i skříň se zrcadlovým povrchem. Zdroj: Relja Ivanic

Aby vše fungovalo, jak má, byly samozřejmě potřeba i různé optické i technické triky. K optickým prvkům kromě světlé barevnosti patří skříň se zrcadlovým povrchem, k technickým zase kromě ukrytí ložnice za závěsem i roztahovací jídelní stůl umístěný uvnitř skříňky na římse obývacího pokoje. Tento stolek je mobilní a celkem se za něj může posadit až šest osob. Modulární pohovka poskytuje v případě potřeby nocleh pro jednoho hosta.

Ložnice hraje roli parazita a vše ostatní v bytě je umístěno ve vztahu k němu. Zdroj: Relja Ivanic

Zákoutí v obýváku

Navzdory nevelké podlahové ploše zůstává obývák prostorný. Podle architektů v tom mají prsty hlavně takzvané kolimační linie přilehlých místností. Zároveň z tohoto pocitově velkého prostoru můžete vstoupit do jednotlivých zákoutí. Právě ta vytvářejí větší intimitu. Když se například ocitnete v ložnici a zatáhnete závěs, uzavřete malý svět místnosti. Na každém kroku je citelné pronikání dvou světů: venkovního a vnitřního. Podle samotných autorů „tento prostor zahrnuje vše, o čem jste ani netušili, že se dá zažít ve velmi malém bytě“.

Efekt prostornosti podpořil střízlivý výběr materiálů nábytku, podlah a stěn, vnitřní hranice jednotlivých zón vytvářejí barvy. Rekonstrukce bytu ve městě Novi Sad je důkazem, že praktické funkce v malých prostorech nemusí být na úkor estetiky či designu. Podstatou je jednoduchost.

Barevný koberec v obýváku. Zdroj: Relja Ivanic

FOTOGALERIE

Text: Sabína Zavarská
Foto: Relja Ivanic
Zdroj: časopis HOME