Letní dům pro hosty v kontaktu s okolím a tradicí stojí nedaleko Göteborgu

Proměna staré farmářské usedlosti v dočasný domov mladého manželského páru byla pro švédského architekta Petra Hultinga příležitostí pro citlivé zformování jednoduchého prostoru, spjatého s krajinou i s nejbližším okolím.

Hned když do tohoto malého, zato však pozoruhodně navrženého domku vstoupíte, upoutá vás paradoxně velkorysý prostor. Dojem z interiéru určitě neodpovídá běžné představě padesáti čtverečních metrů podlahové plochy. Všechno (dispozice, zařízení i osvětlení) je tu totiž navrženo tak, aby zdůrazňovalo volnost – od dlouhého stolu v japonském stylu až po vysoký nerezový komín krbu, který vede pohled nahoru k dřevěnému stropu.

Architektonicky pozoruhodný letní domek stojí na poloostrově nedaleko Göteborgu na západním pobřeží Švédska.

Speciálním přáním mladé dvojice, která si potrpí na kvalitní řemeslné vyhotovení a jednoduchost, byla betonová podlaha a střecha pokrytá klasickými taškami − v souladu s jejich vizí domu, „který by mohl důstojně zestárnout“. 

Tvar jídelního stolu a lavic podporuje dojem velkého prostoru, výrazný komín zvedá pohledy nahoru, k dřevěnému stropu. V hladké betonové podlaze je zabudovaný teplovodní vytápěcí systém. Dlouhý stůl v japonském stylu je od značky Movitz, lavice navrhli Per Holgesson a Nick Ǻberg pro značku Loo Design. 

Díky vnějšímu obkladu z modřínových desek a recyklovaným taškám z pálené hlíny stavba dokonale ladí s okolní krajinou.

Oboustranná skříň na jednom konci otevřeného obytného prostoru odděluje ložnici od zbytku domu. Za závěsem je skryt praktický pracovní kout. 

Zadní strana skříně – dělicí příčky zároveň slouží jako police na knihy u postele. Dvoje posuvné dveře umožňují přístup k lůžku ze dvou stran.

Promyšleně otevřený interiér

Architekt Hulting se rozhodl pro otevřenou dispozici. „Chtěl jsem vytvořit velký prostor, ale zároveň ho i zajímavě členit,“ vysvětluje. K delší, severní stěně jednoduchého domu na obdélníkovém půdorysu vložil geometrický objekt, který vymezil místo pro toaletu, koupelnu a kuchyň. Na jeho koncích se obytný prostor rozšiřuje a vytváří dva „zálivy“: na jednom konci ložnicový, na druhém obývací. Svůj záměr podpořil architekt i tím, že spojil funkci stěn a nábytku. Oboustranná skříň na jednom konci otevřeného prostoru je zároveň příčkou, která odděluje ložnici od zbytku domu. Centrální část interiéru patří kuchyni a jídelně. Kuchyně je přitom zapuštěná v nice, která ji sofistikovaně vymezuje, aniž by narušovala otevřený denní prostor. Na opačném konci domu se jídelna rozšiřuje do obývacího pokoje, který charakterizuje klasický design – pohovka od Bruna Mathssona z roku 1939 a stojací i visící lampy od Jaspera Morrisona se podílejí na vytvoření perfektní rovnováhy mezi tradicí a modernou.

Nízko umístěná okna nabízejí nádherný výhled i z pohodlí postele. Zvláštní dřevěné orámování slouží jako originální polička – ideální místo pro květiny a drobnosti. 

Charakter miniaturní ložnice dotvářejí malby Kurta Lightnera a fotografie Jamesa Silvermana, které se vyjímají na dřevěných stěnách. Zajímavou lampu Man navrhla Olga Popyrina.

V kontaktu s okolím, s tradicí

S úmyslem co nejvíce rozšířit vnitřní prostor a zároveň zachovat pocit soukromí pro obyvatele domu navrhl architekt zasklenou fasádu s výhledem na krajinu jižně od domu. Velkorysé posuvné dveře umožňují pohodlný vstup na terasu a podle potřeby mohou oddělit interiér od exteriéru. Stejně velké a posuvné žaluzie navíc zabezpečují kromě pocitu soukromí i to, aby se dům v létě příliš nepřehříval.
Kromě domku pro hosty měl Peter Hulting za úkol navrhnout na tomtéž pozemku i kůlnu a vilu. Architektonický cit a úcta k historii ho přivedly k rozhodnutí stavět přesně tam, kde stály původní objekty dvou zchátralých stodol – dům pro hosty a nová kůlna zaujaly jejich místo. Kromě toho, že byla zachována historická spojitost a duch místa, architekt využil i polohy staveb, vzdálených od sebe jen asi dva a půl metru, aby z nich vytvořil neformální vstup do nového domu mladého páru.

Nerezová tyč umožňuje odkládat kuchyňské pomůcky tak, aby nezabíraly pracovní plochu, a přitom byly vždy na dosah. Okna vnášejí do pracovního prostoru denní světlo, jejich umístění zároveň nabízí možnost využít parapet jako další poličku. Odkládací plochy jsou i na otevřených policích po celé délce kuchyně – umožňují lehký přístup k nádobí a ke kuchyňským potřebám. 

Využitím dřeva, betonu a hladkých bílých omítek se architektovi podařilo vytvořit harmonické kombinace povrchů i zajímavé kontrasty. Nerez v kuchyni se decentně doplňuje s dominantním dřevem a zároveň nádherně kontrastuje s lesklým jasně červeným obkladem.

V letním obydlí budou mladí bydlet ještě rok, než se pro ně dostaví vila. „V domě se jim prý líbí stále víc. Dosud v něm totiž objevují nové detaily a zajímavé myšlenky,“ uzavírá architekt příběh této stavby. 

„Záliv“ na konci domu vytváří rozšíření v místě obývacího pokoje. Uplatnil se tu klasický design v podobě pohovky Mathsson z roku 1939. Pohovku doplňuje židle Svenska Bär, kterou navrhli Per Holgersson a Nick Åberg pro značku Loo Design.

 V malých prostorech jsou důležitá efektivní řešení určená pro ukládání. V této kuchyni řeší odkládací prostory několik úrovní.

Dlažba z portugalského kamene definuje oblast toalety a koupelny, které jsou od obytné části odděleny šedými posuvnými dveřmi z dřevovláknitých desek. Šedou dlažbu vyvažují klasické bílé obkladačky uložené „na vazbu“. 

Vizitka architekta
Peter Hulting
Hulting Arkitektur
Göteborg, Švédsko
www.hulting.se 

Text: Lakshmi Bhaskaran
Foto: James Silverman, Profimedia
Zdroj: časopis HOME, JAGADIA, s.r.o.