Místo staré slepičárny dnes stojí v zahradě nový dům. Jedinou přípojkou je elektřina, všechno ostatní si řeší sám!

Území bývalé drůbeží farmy za městem se v průběhu desetiletí zmenšovalo – byly z něj ukrojeny některé parcely, na kterých dnes stojí chaty a rodinné domy (díky nim vznikla současná osada). Ke konci zůstala jen samotná hospodářská stavba, avšak stále s rozsáhlou zahradou. Ta kromě travnatých ploch zahrnuje i lesík, pastviny a bývalý sad. Prostě prostředí, kterým by chtěli být obklopeni určitě mnozí z nás.

Rekonstrukce se nekonala, na scénu přišla novostavba

Původní úvahy o rekonstrukci chaty ve smyslu vytvořit z ní pohodlné trvalé bydlení se ukázaly jako nereálné. Navzdory osobitému charakteru a specifické poetice bývalý kurník technicky nevyhovoval. Následovalo bourání a nový dům z dílny architekta Víta Podráského.

Zatímco původní budova byla jednoduchým kvádrem, novostavbu architekt „zalomil“ do tvaru písmene L. Zdroj: Tereza Váradiová

Je opět jednopodlažní (jako původní stavba), avšak s plochou skloněnou střechou a doplněný samostatně stojící garáží. Ta zahrnuje i sklep odstraněného objektu. Obě nové stavby vymezují dvorek při vjezdu na pozemek a zahradu nechávají uzavřenou jen pro majitele.

Obě nové stavby vymezují dvorek při vjezdu na pozemek a zahradu nechávají uzavřenou jen pro majitele. Zdroj: Tereza Váradiová

Tvar „L“ chrání soukromí a otevírá dům k zahradě

Zatímco původní budova byla jednoduchým kvádrem, novostavbu architekt „zalomil“ do tvaru písmene L. Vytvořil tak náruč, která se otevírá vstříc rozlehlému pozemku a která chrání soukromí obyvatel před pohledy směrem od přístupové cesty. Přední fasáda domu je uzavřená, strohá, naopak směrem k zahradě se otevírá velkými proskleními. Mezistupeň mezi interiérem a exteriérem představuje terasa.

Šikmá pultová střecha, vstup ve tvaru trychtýře

Svažující se pultová střecha není jen vzpomínkou na hospodářské budovy, ale je též praktická. Napomáhá stínit interiér před ostrým sluncem. I díky ní rozměrově prostorný dům působí odlehčeně a přirozeně vrůstá do výjimečné zahrady. Šikminu architekt přenesl i do vstupu domu, který vytvaroval do formy trychtýře otevírajícího se směrem k příjezdové bráně.

Dispozice stavby je rozdělená na křídlo s denní zónou a noční část, která je kolmá na hlavní obytný prostor. Zdroj: Tereza Váradiová

Dvě křídla, dvě zóny: denní a noční

Dispozice stavby je rozdělená na křídlo s denní zónou a noční část, která je kolmá na hlavní obytný prostor. V noční zóně najdete nejen samotnou ložnici majitelů, která je situována nejdále od vstupu, a hygienické zázemí, ale též tři „kajuty“ určené pro občasné návštěvy členů rodiny. V budoucnosti je možné tyto „kajuty“ spojit a vytvořit z nich větší pokoj. Obě křídla domu svírají terasu a kryté venkovní sezení s udírnou.

Dřevěný skelet, zděná obvodová stěna, krov s falcovou krytinou

Z konstrukčního hlediska je dům vytvořen jako dřevěný skelet z lepených profilů kombinovaný s obvodovou stěnou z jednovrstvého keramického zdiva. Střechu tvoří dřevěný krov s falcovou krytinou. Modřínové dřevo, bílá omítka a šedá dlažba v kombinaci s vinylem vytvářejí nerušivý celistvý podklad pro různorodý nábytek investora, především masívní historické kusy.

Výhled na zahradu. Zdroj: Tereza Váradiová

Zemní kolektor, voda ze studny i čistička

Vytápění domu je řešeno pomocí zemního kolektoru. Zdrojem pitné vody je studna na dvoře. Nechybí ani čistička odpadních vod. Jedinou přípojku veřejných sítí představuje elektřina.

Obývací část. Zdroj: Tereza Váradiová

Sabína Zavarská

Foto: Tereza Váradiová