Má smysl stavět pasivní domy?

Má smysl stavět pasivní domy?

19. 09. 2013
Diskuze (1)
Sdílet

Úsporný provoz energeticky pasivního domu je nezpochybnitelný, skeptici však diskutují o jeho ekologickém významu a poukazují na vyšší zabudovanou energii ve stavbě. Kde je ukryta pravda? Nejen provoz domu, ale i výroba stavebních materiálů potřebných […]

Úsporný provoz energeticky pasivního domu je nezpochybnitelný, skeptici však diskutují o jeho ekologickém významu a poukazují na vyšší zabudovanou energii ve stavbě. Kde je ukryta pravda?

Nejen provoz domu, ale i výroba stavebních materiálů potřebných k jeho vybudování zatěžuje životní prostředí. Téma takzvané zabudované, respektive šedé energie je přitom zároveň se snižováním energetické náročnosti provozu budov stále frekventovanější. Zatímco v případě starší konvenční výstavby spotřeboval dům více energie, než kolik jí bylo potřeba pro jeho vznik, až po 80 letech svého života, u pasivní výstavby, která přináší až desetinásobně nižší spotřebu energie na vytápění, je objem zabudované energie výraznější. Tatáž situace nastává i v případě emisí, ať už z provozu stavby, nebo spojených s výstavbou.

1 Energeticky pasivní rodinný dům Koberovy, Atrea, s. r. o., zastavěná plocha 84 m2, podlahová plocha 131 m2, obytná plocha 82 m2, dispozice 5 + kk

1 Energeticky pasivní rodinný dům Koberovy, Atrea, s. r. o., zastavěná plocha 84 m2, podlahová plocha 131 m2, obytná plocha 82 m2, dispozice 5 + kk

Zatímco o úsporném provozu energeticky pasivních domů nikdo nepochybuje, energetická náročnost jejich výstavby, a tedy jejich ekologický význam, je předmětem diskusí. Toto téma rezonovalo i na mezinárodní konferenci Pasivní domy 2012 v Brně, kde Ing. Karel Srdečný, Ing. Jitka Klinkerová a Ing. Miroslav Purkert ze společnosti EkoWATT, která se věnuje poradenství v oblasti energetiky, ekonomiky a životního prostředí, představili výsledky své studie o energetické a ekologické náročnosti výstavby a provozu pasivního domu.

S_Zaostrene_Home_03_2013-1

 V rámci studie hodnotili šest energeticky pasivních domů postavených v České republice, přičemž si všímali tří hlavních parametrů, a to energie zabudované do konstrukce domu, emisí svázaných s výrobou stavebních materiálů (kde výsledky jsou vyjádřeny jako ekvivalent CO2 – CO2 ekv., respektive ekvivalent SO2 – SO2 ekv.) a emisí z vytápění. Pasivní výstavba samozřejmě ovlivňuje životní prostředí i několika dalšími způsoby (například produkcí odpadů nebo spotřebou vody), ty však do studie zahrnuty nebyly.

2_Energeticky pasivní rodinný dům Úvaly, Praha-východ, Ekord, zastavěná plocha 321 m2, podlahová plocha 268 m2, dispozice 6 + kk

2_Energeticky pasivní rodinný dům Úvaly, Praha-východ, Ekord, zastavěná plocha 321 m2, podlahová plocha 268 m2, dispozice 6 + kk 

Do bilance zabudovaných emisí a energie započítávali těžbu surovin, dopravu, spotřebu energie a vody na výrobu stavebních materiálů, produkci odpadů a další vlivy, které jsou stanoveny pomocí metody LCA (LifeCycleAssessment). Protože stavebních materiálů je velké množství a proces LCA je náročný, byly použity hodnoty ze zahraniční databáze Rakouského institutu pro biologii a ekologii staveb, z níž vychází i česká metodika.

3_Energeticky pasivní rodinný dům Litvínovice – Šindlovy Dvory, Maky, s. r. o., zastavěná plocha 83 m2, podlahová plocha 146 m2, dispozice 5 + kk

3_Energeticky pasivní rodinný dům Litvínovice – Šindlovy Dvory, Maky, s. r. o., zastavěná plocha 83 m2, podlahová plocha 146 m2, dispozice 5 + kk

Energetická náročnost stavebních konstrukcí

V rámci studie autoři porovnali několik typů konstrukcí obvodových stěn, které se v praxi používají v energeticky pasivních i standardních domech. Právě konstrukcím obvodových stěn se totiž zpravidla věnuje největší pozornost, přičemž se často zapomíná, že plocha střechy, stropu a podlahy je v rodinném domě přibližně stejně velká.

S_Zaostrene5

Z výsledků vyplývá, že většina konstrukcí běžně používaných při výstavbě pasivního domu má zhruba týž obsah zabudované energie. Výjimkou jsou konstrukce na bázi dřeva, které je méně náročné na spotřebu energie při výrobě a jako přírodní materiál má při výrobě i nízkou produkci CO2 ekv.

4 Energeticky pasivní rodinný dům Lysá nad Labem, Eneus, s. r. o., zastavěná plocha 168 m2, podlahová plocha 162 m2, dispozice 7 + 1

4 Energeticky pasivní rodinný dům Lysá nad Labem, Eneus, s. r. o., zastavěná plocha 168 m2, podlahová plocha 162 m2, dispozice 7 + 1

V porovnání s tradiční výstavbou hrají v případě energeticky pasivních domů podstatnou roli energie a emise svázané s větší tloušťkou tepelné izolace. Srovnáme-li parametry různých izolací při tloušťce vrstvy s týmž tepelněizolačním účinkem, ukazuje se, že energeticky nejnáročnějším izolantem je polystyren (EPS), který je asi čtyřikrát náročnější než izolace ze skleněných vláken a asi osmkrát náročnější než izolace z celulózy. Polystyren je zároveň izolant, jehož výroba se pojí s nejvyšší produkcí emisí, a v rámci zkoumaných materiálů proto představuje největší zátěž pro životní prostředí. Hledáte-li alternativu, která bude co nejšetrnější, ideální jsou izolace na přírodní bázi – z celulózy, ovčí vlny a podobně.

5 Energeticky pasivní rodinný dům Varnsdorf, K-Kontrol – Czech Pan, s. r. o., zastavěná plocha 124 m2, podlahová plocha 140 m2, dispozice 5 + 1

5 Energeticky pasivní rodinný dům Varnsdorf, K-Kontrol – Czech Pan, s. r. o., zastavěná plocha 124 m2, podlahová plocha 140 m2, dispozice 5 + 1

Zabudovaná a provozní energie

U jednotlivých domů autory dále zajímalo, zda je energie v nich zabudovaná srovnatelná se spotřebou energie na vytápění. Spotřebu energie na ohřev vody a provoz domácnosti v rámci studie však nezohledňovali, protože se stavební částí domu souvisí jen velmi málo. Zabudovanou energii přitom porovnávali se spotřebou za 30 let provozu domu, což je zpravidla doba pro první větší rekonstrukci. Ve všech případech byla tato energie menší než zabudovaná.
Největší rozdíl zaznamenali v případě domu od společnosti Eneus, s. r. o. (dům číslo 4), kde množství zabudované energie téměř 2,7násobně převyšuje množství energie potřebné k vytápění za zkoumané období. Téměř identické hodnoty zabudované a provozní energie má dům od společnosti KOP KD, s. r. o. (dům číslo 6).

6 Energeticky pasivní rodinný dům Komorní Dvůr, KOP KD, s. r. o., zastavěná plocha 120 m2, podlahová plocha 130 m2, dispozice 4 + 1

6 Energeticky pasivní rodinný dům Komorní Dvůr, KOP KD, s. r. o., zastavěná plocha 120 m2, podlahová plocha 130 m2, dispozice 4 + 1

Energetická návratnost tepelné izolace

Zajímavým bodem studie bylo hledání odpovědi na otázku, zda má silnější vrstva tepelné izolace opodstatnění z hlediska použité energie. Autoři porovnali dvě konstrukce, které se lišily jen tloušťkou tepelné izolace. První typ vyhovoval požadavkům aktuální normy a druhý parametrům energeticky pasivního domu. Hodnotili konstrukci z plynosilikátových tvárnic a izolaci z polystyrenu, které patří v aktuální stavební praxi mezi nejpoužívanější, přičemž polystyren zároveň představuje jeden z energeticky nejnáročnějších izolantů. Z výsledků studie vyplývá, že energie spotřebovaná na výrobu polystyrenu se za 11 let vrátí na úsporách z vytápění. V případě energeticky méně náročných izolací, například z ovčí vlny, je energetická návratnost ještě kratší.

S_Zaostrene1

S_Zaostrene2

S_Zaostrene3

Svázané emise a emise z vytápění

Vedle zabudované a provozní energie si autoři u jednotlivých domů a typů konstrukcí všímali i emisí a srovnali svázané emise CO2 ekv. a emise, které vzniknou během 30 let při vytápění elektřinou a zemním plynem. Na základě metodiky jsou emise CO2 ekv. z elektřiny asi třikrát vyšší než ze zemního plynu. Z výsledků vyplynulo, že u elektrického vytápění jsou provozní emise za 30 let ve všech případech vyšší než emise, které vzniknou při výrobě stavebního materiálu. Z toho vyplývá, že výběr paliva je pro dům z hlediska emisí důležitější než volba stavební konstrukce.
Studie dále ukázala, že zabudované emise CO2 ekv. představují v případě domů, které nejsou dřevostavbami (domy číslo 2, 3, 4), výrazně větší zátěž životního prostředí než emise vyprodukované vytápěním za 30 let.

S_Zaostrene6

S_Zaostrene7

Co studie přinesla?

Použití náročnějších stavebních materiálů se projevuje větší zátěží životního prostředí. Z analyzovaných domů a stavebních konstrukcí je proto ideálním řešením dřevostavba, která je méně náročná na spotřebu energie při výrobě a současně má výrazně nižší emise CO2 ekv. než jiné domy.
Studie ukázala, že z hlediska ekologie stavby je výběr paliva důležitější než volba samotné stavební konstrukce. V rámci rozhodování, zda do domu zvolit vytápění elektřinou, nebo zemním plynem, je v tomto případě jednoznačně ekologičtější volbou zemní plyn.

S_Zaostrene4

Výsledky studie jasně hovoří ve prospěch tepelné izolace a její energetické návratnosti. Energie navíc vložená do stěny domu ve formě zateplení se vrátí na úspoře provozní energie za asi 11 let, tedy přibližně ve třetině doby před první velkou rekonstrukcí. Hledáte-li náhradu za tradiční polystyren, která bude šetrná k životnímu prostředí, sáhněte například po izolaci z ovčí vlny s nulovými emisemi (ačkoliv v tomto případě je cenový rozdíl v porovnání s polystyrenem opravdu markantní, existují i levnější varianty přírodních izolantů).

TEXT: Natália Žáková na základě podkladů od společnosti EkoWATT
FOTO: archiv firem
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Kategorie: NED a pasivní domy Pasivní domy
Tagy: drevostavba ekologicky energie nizkoenergeticky stavba
Sdílejte článek

Diskuze

  • Je to každýho soukromá věc, jaký domek si postaví. Vzhledem k problematické budoucnosti světa bych ale volil samozřejmě domek nízkoenergetický. Úpně pasivní dům se ale z dnešního pohledu jeví jako extrém, který není až tak nutný. To už by se ani nestavěl krb, je to dost nepřirozené, když se setře rozdíl mezi létem a zimou. Větrat se stejně musí a použít k tomu místo oken nějaký výměník tepla, to je asi tak šikovné, jako když ČSSD slibuje desítky malých výhod jako úplatek voličům, přičemž kvůli tomu přijmou tisíce nových úředníků.

    Johny