Na návštěvě v první republice: Nenápadná vila nad Berounkou v duchu třicátých let

Duch třicátých let minulého století je tu všudypřítomný a zbývá už jen čekat, zda odtud náhodou nespatříte prezidenta Masaryka při projížďce na koni.

FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Když se nynější majitelé všenorské vily stěhovali z Anglie zpátky do Čech, měli už o svém budoucím bydlení určitou představu: „Bezpečně jsme věděli, že nechceme žít obklopeni novostavbami, které se jedna od druhé téměř neliší, ale hledali jsme místo, který by bylo něčím zvláštní, jedinečné, které by mělo své kouzlo.“

Po dlouhém rozhodování nakonec zvítězil pozemek s domem, jehož původní základy byly postaveny v letech 1927 až 1928. Dotek první republiky na něm však už nebyl téměř patrný. Za dobu své existence prodělal řadu nešťastných rekonstrukcí včetně obložení omítky v devadesátých letech a nevyhnul se ani montáži skleněných tvárnic, tzv. luxfer.

Majitelé věděli, že náprava nepovedených zásahů bude nákladnější, než kdyby si dům vystavěli na zelené louce, rozhodl však překrásný výhled, který se z pozemku naskýtá, a především touha vrátit domu nádech třicátých let.

Místo skleněnými tvárnicemi dnes světlo nad schodiště proudí efektním světlíkem. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Schodiště se nachází v původní dispozici. Kovová část zábradlí je jediným dobovým artefaktem ze třicátých let. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Ze vstupní haly se vchází do prostorné chodby s teracovou podlahou, odkud vede schodiště do prvního patra. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Francouzská okna přivádějí do obývacího pokoje s jídelnou dostatek světla. Zároveň umožňují rychlý přístup na terasu a zahradu. Celá místnost působí útulně i díky krbu a závěsům v anglickém stylu. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Podle starého stylu

Komplikovaný se ukázal už samotný výběr architekta. Ne všichni byli totiž ochotni majitelům naslouchat a někteří nepochopili jejich záměr vůbec. Společnou řeč našli až s architektem Filipem Havlišem a jejich vzájemná spolupráce přinesla vytoužené výsledky. Původní stavbu zbavili rušivých elementů a dům rozšířili tak, aby se stal pro celou rodinu příjemným místem pro život.

Inspiraci při přestavbě hledali ve zdejším okolí: „Snažili jsme se zachovat styl staré zástavby, se vzorníky jsme obcházeli okolí a podle toho jsme následně zvolili neutrální barvu omítky,“ říká majitelka domu. V ideálním stavu nebyla ani zahrada, kterou hyzdily betonové bloky. Zahradní architekta je odstranila a poradila si i se svažitým pozemkem. Terén rozdělila do několika úrovní, díky čemuž vznikly rovné plochy. Zcela nově byla postavena garáž, a aby na ni byl hezký pohled i z oken, její rovnou střechu nechali majitelé porůst zelení.

V prostorné koupelně v horním patře je k dispozici jak vana, tak sprchový kout s věrnými replikami dobových sprchových hlavic. Jednoduchý obklad a bílo-černá podlaha dotvářejí elegantní a čistý vzhled místnosti. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Koupelna je průchozí ze dvou stran. Z ložnice majitelů je praktický přístup přes šatnu. V jednoduché místnosti se krásně vyjímají i dřevěné umyvadlové skříňky a zrcadlo s dřevěným rámem. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Do detailu sladěné

Perlou domu je jeho vybavení. Otec majitele, který pomohl i jako stavební dozor, se mimo jiné věnuje také restaurování nábytku, a tak je interiér domu sladěn do posledního detailu. Zdobí ho vyplétané kryty na topení, obložky u dveří, vestavěná knihovna v pracovně a další nábytek inspirovaný například funkcionalismem.

Dominantou pracovny je stůl z masivu, opět materiálově a barevně korespondující s dřevěnou podlahou i s vestavěnými knihovnami. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Odpočinkový kout pracovny s křesílky a na míru vyrobenou dřevěnou knihovnou přímo vybízí k posezení s knížkou. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Ložnici, stejně jako další místnosti v domě zdobí originální nábytek, například tento noční stolek s lampou. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Navrácení ducha

Asi jediné, čeho se majitelé museli vzdát, byla jejich původní idea nízkoenergetického domu. Stará stavba zkrátka a dobře neumožňuje aplikovat všechny současné trendy ekonomického bydlení, na své možnosti byl ale dům zrekonstruován a dostavěn tak, aby byl co nejúspornější. Především se však podařilo to nejdůležitější: na krásném pozemku se dnes tyčí dům, kterému se vrátil původní vzhled a který hrdě odkazuje na architekturu začátku dvacátého století.

Do domu se vstupuje ze severní části pozemku. Pěšinku stíní vzrostlé stromky, které majitelé na zahradě vysadili. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Původní sklepy bylo rovněž nutné rekonstruovat a zbavit vlhkosti. Dnes je tu kromě technického zázemí také vinotéka. FOTO ROBERT ŽAKOVIČ

Půdorys přízemí

Dům v kostce

Autor: Ing. arch. Filip Havliš
NEW HOW architekti
www.newhow.archi
Projekt: 2008
Realizace: 2009–2011, stavba
Pozemek: 977 m²
Původní zastavěná plocha: 188 m²
Stávající zastavěná plocha: 260 m²

TEXT: VERONIKA SLOMKOVÁ
FOTO: ROBERT ŽAKOVIČ
ZDROJ: časopis HOME