Poetické bydlení s atmosférou, která vás chytí za srdce

Přizpůsobili se prastarým trámům a s minimálními zásahy pod nimi vytvořili bydlení s atmosférou, která vás chytí za srdce.

Kompromisy s dobrým koncem

Koupili tedy holý krov v historickém centru a pustili se do rekonstrukce. Barokní trámy, románské základy, renesanční přestavby ani lokalita UNESCO naštěstí nebyly pro Michala Hrčku neznámou půdou, jelikož se obnově památek věnuje i profesionálně. Výhodou bylo i to, že potřebné práce zvládal nejen teoreticky, ale mnohé i prakticky. Na své bydlení vyčlenili Hrčkovi v rozlehlém podkroví asi 160 m2.

Poctivá chalupa s moderní duší
Přečtěte si také:

Poctivá chalupa s moderní duší

„Není to až tak moc, jak by se mohlo zdát, jelikož mnohé prostory se tu nedaly vyřešit zcela optimálně – například vstup máme značně předimenzovaný,“ vysvětluje domácí pán. „Vycházeli jsme z toho, co tu bylo, a snažili jsme se prostor adaptovat na bydlení s co nejmenšími zásahy do původní konstrukce, takže některé věci nevyšly přesně tak, jak bychom chtěli. Není to novostavba,“ směje se. Nakonec se však manželům podařilo vymyslet dispozici podkrovního bytu tak, že se obešli téměř bez bourání.

„Odstranili jsme jen některé staticky dvojité podpory krovu z 20. století. Jediným větším zásahem do původní konstrukce bylo vytvoření nového okna v koupelně, kterou jsme umístili do nejtmavší části prostoru. Samozřejmě, nejdřív jsme v tom místě zrealizovali zjišťovací památkový výzkum. Při celé rekonstrukci jsme nakonec vybourali jen asi čtvrt kubíku původních konstrukcí, i to většinou dožitých,“ uzavírá Michal Hrčka.

V různých výškách. Vstupní prostor plynule pokračuje do obývacího pokoje, otevřeného v celé výšce impozantního krovu až po hřeben střechy. V části s kuchyní a jídelnou snižuje prostor vestavěné poschodí s noční zónou. FOTO DANO VESELSKÝ

V různých výškách. Vstupní prostor plynule pokračuje do obývacího pokoje, otevřeného v celé výšce impozantního krovu až po hřeben střechy. V části s kuchyní a jídelnou snižuje prostor vestavěné poschodí s noční zónou. FOTO DANO VESELSKÝ

V rytmu sloupů. Při koncipování dispozice využili rastr, který v podkroví vytváří rytmus dřevěných sloupů – i kuchyňskou linku napasovali přesně mezi ně. FOTO DANO VESELSKÝ

V rytmu sloupů. Při koncipování dispozice využili rastr, který v podkroví vytváří rytmus dřevěných sloupů – i kuchyňskou linku napasovali přesně mezi ně. FOTO DANO VESELSKÝ

Leitmotivem celé přestavby bylo zasáhnout do starých konstrukcí co nejméně. V celé délce podkroví vytvořili Hrčkovi otevřený denní prostor v jemně loftovém stylu: „To, co tu bylo, jsme vlastně jen mírně doplnili, vydezinfikovali, natřeli a používáme to. V podstatě je toto podkroví takové, jaké vždy bylo.“ Vstupní část, v níž je jen lehkou příčkou vymezené místo na odkládání, plynule pokračuje obývákem, otevřeným v celé impozantní výšce původního krovu až po hřeben.

Na něj navazuje kuchyň a jídelna se sníženým stropem, kde je dostatek místa i na pracovní koutek a na hraní pro děti. Část prostoru vedle kuchyně oddělili příčkou – vznikla zde příruční komora a velká koupelna. Nad kuchyňsko-jídelní částí je vestavěné „noční“ poschodí s rodičovskou ložnicí, malou koupelnou a dětským pokojem. „Zatím, dokud jsou děti malé, v dětském pokoji jen spí. Hrají si dole, abychom je měli pod dohledem,“ usměje se otec. Z dětského pokoje je přístupná „zašívárna“ ve třetí úrovni vysokého krovu, nad stropem rodičovské ložnice.

Vkusný minimalistický design domu navzdory své jednoduchosti působí na pozadí svažující se ulice dynamicky. Obklad z termodřeva zase příjemně koresponduje s nedalekým lesem. FOTO MARTIN MATULA
Přečtěte si také:

Dá se to! Moderní jednopodlažní dům postavili vlastními silami

„Zatím je tu odkládací prostor, ale je sem přivedená elektřina a internet, takže ještě uvidíme, co tu časem bude,“ zamyslí se Michal Hrčka.

In i po 268 letech. Dlouhé podkroví, které v baroku sloužilo na skladování, se jen s malými úpravami změnilo na otevřený obytný prostor v duchu současných trendů. FOTO DANO VESELSKÝ

In i po 268 letech. Dlouhé podkroví, které v baroku sloužilo na skladování, se jen s malými úpravami změnilo na otevřený obytný prostor v duchu současných trendů. FOTO DANO VESELSKÝ

„Interiéru jsme se zatím příliš nevěnovali. Kvůli dětem jsme zařizovali hlavně účelně, kombinací věcí z IKEA a nějakých starých opravených kousků. Postupně, když děti trochu vyrostou, bychom chtěli byt zařídit jinak i barevně upravit stěny.“
Michal Hrčka, majitel

Výhody bílé. Předností bílých stěn je to, že prostor díky nim působí světlejším dojmem, což zde bylo kvůli malým oknům žádoucí. Stěny však nechali jen jednoduché bílé i kvůli dětem. „Na mnoha místech jsou pokreslené, ale pomalu se to zlepšuje,“ smějí se rodiče. FOTO DANO VESELSKÝ

Výhody bílé. Předností bílých stěn je to, že prostor díky nim působí světlejším dojmem, což zde bylo kvůli malým oknům žádoucí. Stěny však nechali jen jednoduché bílé i kvůli dětem. „Na mnoha místech jsou pokreslené, ale pomalu se to zlepšuje,“ smějí se rodiče. FOTO DANO VESELSKÝ

Na „přírodno“

Principem minimálních zásahů se řídili nejen při úpravách dispozice, ale i při úpravách povrchů – například obvodové stěny jen vyčistili, tam, kde to bylo potřebné, doplnili vypadané části, vše umyli mazlavým mýdlem a natřeli tradičně, čistým vápnem. „Tajemství spočívá v minimálně 10 řídkých nátěrech. V takovéto vrstvě je i vápno krycí,“ směje se domácí pán. „Snažili jsme se zachovat maximum původního, jen to upravit tak, aby se tu dalo bydlet. Jsou tu použity kvalitní materiály a nám se takovéto povrchy líbily, takže jsme neměli důvod je čímkoli zakrývat,“ říká.

Jelikož Michal Hrčka jako vystudovaný restaurátor a konzervátor, který se specializuje na konzervaci a obnovu památek, není zastáncem chemické ochrany, na staré dřevěné trámy použil jiné metody. „Mám vlastní recept na fungicidní přípravek proti dřevokaznému hmyzu. Nezabíjí jedince, kteří jsou uvnitř, ale uškodí jim, až když se snaží vyletět ze dřeva a překoušou ochrannou vrstvičku. Pro člověka není tento přípravek vůbec nebezpečný,“ vysvětluje. „Extrémně napadená místa jsme ozářili mikrovlnami, které vyřešily akutní stav,“ dodává.

Dům stojí na úpatí kopečku Sv. Benedikta. FOTO Zsolt György Kovács
Přečtěte si také:

Jak postavit nový rodinný dům do venkovského prostředí

Vestavěné ze dřeva. Přímo ze vstupního prostoru se masivním dřevěným schodištěm dostanete na vestavěné poschodí s ložnicemi. FOTO DANO VESELSKÝ

Vestavěné ze dřeva. Přímo ze vstupního prostoru se masivním dřevěným schodištěm dostanete na vestavěné poschodí s ložnicemi. FOTO DANO VESELSKÝ

„Nechceme prostor přetápět na 25 °C, takže v zimě chodíme doma ve svetrech. Ani v severských státech to však není jinak. Děti jsou alespoň otužilé – doma málokdy onemocní.“
Michal Hrčka, majitel

FOTO Michal Hrčka

Ze stavby. Na původní násyp nanesli vrstvu ekostyrenu, který je lehký, částečně průdušný a zafixuje prach. Na tento ověřený, snadno odstranitelný, a tedy reverzibilní materiál položili dřevěné palubovky, v některých prostorech ponechali původní cihlové podlahy. FOTO Michal Hrčka

Ze stavby. Na původní násyp nanesli vrstvu ekostyrenu, který je lehký, částečně průdušný a zafixuje prach. Na tento ověřený, snadno odstranitelný, a tedy reverzibilní materiál položili dřevěné palubovky, v některých prostorech ponechali původní cihlové podlahy. FOTO Michal Hrčka

S ohledem na minulost i budoucnost

Příčky na vestavěném poschodí mají dřevěnou konstrukci, odvozenou z amerického systému dřevostaveb „two by four“, jsou opláštěné sádrokartonem a omítnuté. „Výhodou tohoto systému je to, že je lehký, což je při rekonstrukci podkroví důležité, a zároveň jsou všechny příčky řešeny tak, aby ztužovaly krov a zlepšovaly jeho statiku,“ vysvětluje majitel a realizátor v jedné osobě.

„Příčky jsou konstruovány jako nosníky, které vytahují stropy pod nimi, takže ty se neprohýbají. Není to tedy něco, co krov zatěžuje, ale ho naopak zpevňuje.“ Navíc takovéto stěny se dají poměrně snadno rozebrat a prostory se tak mohou přizpůsobovat měnící se situaci v rodině. „Není to tu navždy. I v historii staveb je vidět, že každých 10 až 20 let se dělaly větší úpravy. Hlavně když si umím změny udělat poměrně levně a účelně, nemám důvod nevyřešit věci takto variabilně.“

Samozřejmě, „zbytnění“ podkroví se neobejde bez zateplení. Zde jsou všechny nové střešní vrstvy uloženy nad krokvemi. „Má to několik výhod,“ upozorňuje Michal Hrčka. „Je to dobré jednak z pohledu ochrany historického krovu – všechny původní části jsou viditelné a dobře kontrolovatelné, a pokud by náhodou začalo někde zatékat, dá se chyba operativně odstranit. Navíc se takto do starých konstrukcí vůbec nezasáhlo. Přidané vrstvy se dají kdykoli odstranit a krov se tím vrátí do původního stavu.“

Jelikož dům je součástí městské památkové rezervace, navíc lokality UNESCO, nesměli při úpravách změnit tvar střechy. Jako izolační materiál proto zvolili PUR pěnu s hliníkovou fólií, která má výborné izolační vlastnosti – 10 cm takovéto pěny je ekvivalentem minerální vlny silné asi 25 cm. Díky takovéto malé tloušťce tepelné izolace mohly zůstat přesahy střechy nezměněné. Zateplení nad krokvemi zároveň téměř úplně eliminuje tepelné mosty.

Bez nezvratného zásahu do původních konstrukcí. Zateplení nad krokvemi lze, stejně jako vestavěné dřevěné konstrukce, kdykoli v budoucnosti rozebrat tak, aby se krov vrátil do původního stavu. Za iluzorní fasádou v horní části krovu je manželská ložnice, chodbou se dále dostanete k malé koupelně a dětskému pokoji. FOTO DANO VESELSKÝ

Bez nezvratného zásahu do původních konstrukcí. Zateplení nad krokvemi lze, stejně jako vestavěné dřevěné konstrukce, kdykoli v budoucnosti rozebrat tak, aby se krov vrátil do původního stavu. Za iluzorní fasádou v horní části krovu je manželská ložnice, chodbou se dále dostanete k malé koupelně a dětskému pokoji. FOTO DANO VESELSKÝ

Speciální prostor pro zvláštní lampu. Lampa zavěšená mezi trámy nad obývacím pokojem je z dílny slovenské designérky Lucie Hasbach (papír zpevněný bavlnou). FOTO DANO VESELSKÝ

Speciální prostor pro zvláštní lampu. Lampa zavěšená mezi trámy nad obývacím pokojem je z dílny slovenské designérky Lucie Hasbach (papír zpevněný bavlnou). FOTO DANO VESELSKÝ

Stojí to za to

Rekonstrukce jsou často pracnější i nákladnější než novostavba, Michal Hrčka však má jasno v tom, proč se do nich pustit. „První věc je lokalita – pokud chcete bydlet v historickém centru, zřejmě to bude v historickém domě. Další je atmosféra – historické konstrukce se v novostavbě zkrátka nedají napodobit. Nikdy nedosáhnete té autenticity. To je vlastně náš důvod, proč bydlíme ve zrekonstruovaném prostoru – neboť máme rádi tyto staré konstrukce. Postavit nový dům je často levnější, dosáhnete lepších tepelnětechnických vlastností…

Novostavba však nikdy nebude mít takový duch jako zrekonstruovaný původní prostor. Rekonstrukce bývají dražší hlavně proto, že jsou pracnější. Můžete však používat tradiční materiály, které jsou poměrně levné, takže pokud si některé práce umíte udělat sami, nemusí to být finančně až tak náročné. S časovou náročností je nutné se jednoduše smířit. Mě tato práce baví, navíc s tradičními materiály většinou dospějete ke zdravému obytnému prostředí. Například vápno, které je alkalické, dezinfikuje a dovoluje dalším vrstvám upravit vlhkost prostředí,“ uzavírá jednatel a hlavní konzervátor firmy Obnova s. r. o.

Dětský pokoj využívají děti zatím hlavně jako ložnici. Už teď má však jejich přičinlivý otec plány na další vylepšení: „Postupně se to tu vyvíjí a mění. To mě však na tom právě baví.“ FOTO DANO VESELSKÝ

Dětský pokoj využívají děti zatím hlavně jako ložnici. Už teď má však jejich přičinlivý otec plány na další vylepšení: „Postupně se to tu vyvíjí a mění. To mě však na tom právě baví.“ FOTO DANO VESELSKÝ

„Udělali jsme tu vlastně jen základní údržbu. Trámy, stěny, komín... Všechno tu v podstatě zůstalo tak, jak vždy bylo, jen je to očištěné a trochu doplněné.“ FOTO DANO VESELSKÝ

„Udělali jsme tu vlastně jen základní údržbu. Trámy, stěny, komín… Všechno tu v podstatě zůstalo tak, jak vždy bylo, jen je to očištěné a trochu doplněné.“ FOTO DANO VESELSKÝ

Design a architektura: Ing. arch. Peter Nižňanský, Ing. arch. Adriana Zorvanová  (A4+1 / Libela s.r.o.), Mgr. Michal Hrčka
Památkový výzkum: Mgr. Michal Šimkovic
Realizace obnovy: Obnova s. r. o.

Kdo tu bydlí

Michal Hrčka s partnerkou Silvií a dvěma dětmi – Alžbětkou a Filipem. Michal studoval restaurování se specializací na kámen, štuky a omítky, později na VŠVU muzejní konzervaci. Už 15 let se profesionálně věnuje obnově a konzervaci stavebních památek.
www.obnova.eu

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: DANO VESELSKÝ
ZDROJ: časopis HOME

Komentáře

Komentovat