Ze zaprášené půdy prosvětlené soukromí pro dospívající slečnu s pracovním stolem, spacím koutem i vlastní koupelnou

Stávající majitelé koupili dům před 15 lety jako developerský projekt. Protože dorůstajícím dětem přestaly pokojíčky stačit a řadový dům do šířky nezvětšíte, další obývací plochu hledali a našli v nevyužitém podkroví. „Byla to klasická půda, kterou procházely příhradové dřevěné vazníky. Nebyla obyvatelná, lezlo se do ní z chodby po vytahovacím žebříku. A vůbec, celý interiér domu byl tmavý,“ vzpomíná Ing. arch. Tereza Čudová Ajmová, která kromě proměny podkroví dostala zadání „refrešnout“ rovnou celý dům. Výsledkem je světlý interiér se střízlivým základem v neutrálních barvách s barevnými akcenty. Vše, co je pevně zabudované, je světlé, s výjimkou visutého černého ocelového schodiště do podkroví.

Protože dorůstajícím dětem přestaly pokojíčky stačit a řadový dům do šířky nezvětšíte, další obývací plochu hledali a našli v nevyužitém podkroví. Zdroj: Filip Šlapal

S barvami si architektka hrála u vyměnitelných prvků, jako je růžová sedačka nebo modré jídelní židle. „Jsou to věci, které když majitele omrzí, tak je vymění, nebo přečalouní,“ říká architekta. Živost prostoru dodávají např. i přiznané tvárnice, ze kterých byla oškrabána omítka, a následně byly natřeny na bílo, aby byla vidět jejich textura a nevznikly jen sterilní hladké zdi. Podobně byl odhalen pórovitý povrch schodiště z monolitického betonu, které vede do patra. Schodiště má krásný tvar a omítka na něm nebyla žádoucí. Pod schodiště architektka přidala lavici se zásuvkami, lampičku a vytvořila tam útulný čtecí koutek s knihovnou.

Ostatně osvěžujících designových úprav je v interiéru více, ať už se jedná o originální topná tělesa, nebo zmíněné ocelové schodiště. „Tradiční radiátory jsme nahradili topnými spirálami, jaké se kdysi používaly v průmyslových halách. Líbí se mi, mají dobré tepelné vlastnosti, jen na úklid nejsou ideální, usazuje se v nich prach,“ připouští architekta. Změna topných těles byla dána designem i nutností, protože při vybourání oken, resp. jejich protažení až k podlaze, nezbylo na původní podokenní radiátory místo. Kromě podkroví se interiér příliš dispozičně neměnil, úzký půdorys řadového domu to ani neumožňoval.

Celý interiér působí střízlivě a je v něm použitá jednoduchá paleta barev. Aby však prostor nepůsobil fádně, vnesla do něj architektka barevné akcenty a zajímavou texturu povrchů. Zdroj: Filip Šlapal

Do přízemí obyvatele vpouští jednokřídlé plné dveře Schüco s nadsvětlíkem a čtečkou otisků prstů. Architektka otevírání pomocí čtečky otisků prstů klientům doporučuje standardně, je to podle ní perfektní způsob, když chcete vyběhnout na zahradu bez obav, že si zabouchnete a nedostanete se domů. Za dveřmi je malé zádveří, ve kterém architektka nakonec udělala celou stěnu zrcadlovou, aby se prostor opticky zvětšil. Ze zádveří, které je oddělené skleněnou stěnou, se pokračuje do obývacího pokoje s kuchyní a na něj za třímetrovými prosklenými posuvně-zdvižnými dveřmi navazuje terasa. „Původně tam měli klasické balkonové okno a okno s parapetem. To jsme probourali k podlaze, abychom pustili dovnitř více světla, protože obývací pokoj byl poměrně tmavý. Na terase jsme postavili dřevěnou pergolu, jelikož se majitelé chtěli odclonit od sousedů a mít i možnost zastínění proti slunci.

S barvami si architektka hrála u vyměnitelných prvků, jako je růžová sedačka nebo modré jídelní židle. Zdroj: Filip Šlapal

Pokoj je orientovaný na jih a dost jim do něj svítilo slunce, proto jsou na pergole textilní baldachýny, které se dají roztáhnout a vytvoří sluneční clonu. Zároveň jsme nechtěli místnost trvale zastínit, aby tam bylo v zimě světelně příjemně, takže jsme to řešili shrnovatelným textilem,“ vysvětluje architektka. Z obývacího pokoje se po schodech vystoupá do patra, kde je ložnice s výhledem do zahrady, koupelna, zůstal tam jeden dětský pokoj a z druhého vznikla pracovna s rozkládací sedačkou pro přespání návštěv.

Pod schodiště architektka přidala lavici se zásuvkami, lampičku a vytvořila tam útulný čtecí koutek s knihovnou. Zdroj: Filip Šlapal

Pokoji mladšího sourozence nyní dominuje tapeta s kosmonautem. „Koncept rekonstrukce domu je založen na tom, že jedna stěna sousedící s vedlejším domem je vždy nějak pojatá, např. jsou to přiznané cihly, které se mi ale nechtělo v dětském pokoji opakovat, tak jsem navrhla tapetu. Nabídla jsem několik grafik, jedna z nich např. vypadala jako stránka ze sešitu z matematiky s přeškrtanými příklady, ta kupodivu nevyhrála, zvítězil motiv s kosmonautem,“ směje se architektka.

Tradiční radiátory jsme nahradili topnými spirálami, jaké se kdysi používaly v průmyslových halách. Líbí se mi, mají dobré tepelné vlastnosti, jen na úklid nejsou ideální, usazuje se v nich prach.

architektka Tereza Čudová Ajmová

Nejen se sluncem a světlem se architektce při rekonstrukci skvěle spolupracovalo. Svým neobvyklým přístupem ji nadchli sami majitelé. „Jsou hrozně šikovní a chtěli spolupracovat, nejen ve smyslu návrhů, ale i samotné realizace, a hlavně dokončovacích prací – třeba stůl s lavicí na terase si vyrobili sami! Poslala jsem jim odkaz na jeden díl televizních proměn zahrad, ve kterém vyráběli stůl s lavicí, a majitelé si ho podle toho pořadu udělali také. Spoustu věcí si sami dovylepšili a dovyladili. Třeba v podkrovním pokoji paní majitelka sama přečalounila postel. Jen jsem se zmínila, že by bylo hezké, kdyby postel měla kostkovaně šedé čalounění, a paní šla, koupila látku a přečalounila ji. Takový přístup není obvyklý, ale bylo to moc milé. Třeba některé precizní práce řemeslníci nechtěli dělat, utekli od toho, protože to bylo příliš pracné, tak majitel vzal špachtli a doladil detaily sám,“ uzavírá Ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.

Jednoduchá, avšak zcela funkční vlastní koupelna se nese v neutrálních barvách. Vzhledem k menším rozměrům je v ní minimum nábytku i doplňků. Zdroj: Filip Šlapal

Z půdy pokoj pro slečnu

Z chodby v patře se již do nového podkroví s pokojem pro dceru nešplhá po žebříku, ale po zavěšeném, laserem vyřezávaném ocelovém schodišti. Protože je schodiště hodně strmé, bylo řešeno jako tzv. mlynářské schody, kdy musíte dát pozor a vykročit správnou nohou, nelze je vystřídat, protože se šikmé stupně překrývají. Tím se ušetří půdorysný prostor, který tam na normální schodiště nebyl. Nový pokoj dcery se rozprostřel přes celý půdorys domu. Jen na kratších stranách, kde už je střecha hodně zkosená k podlaze, vznikly skryté odkládací úložné prostory na zimní bundy, do kterých se vchází nízkými dveřmi.

Konstrukce střechy musela být zesílena, aby se mohly vyřezat trámy. Střecha se kvalitně zateplila a na každou z protilehlých stran bylo umístěno jedno celodřevěné střešní okno VELUX s trojsklem a venkovní markýzou. Venkovní markýza z průhledné tkaniny je důležitá v létě, kdy zabraňuje přehřívání, ale zároveň propouští dovnitř světlo. Na plochu téměř 20 metrů čtverečních se vešla široká postel, pracovní stůl i vlastní koupelna. „Dcera je nadšená, má svoje soukromí, včetně koupelny,“ říká spokojeně architektka.

Vše, co je pevně zabudované, je světlé, s výjimkou visutého černého ocelového schodiště do podkroví. S barvami jsme si hráli u vyměnitelných prvků, jako je růžová sedačka nebo modré jídelní židle. Ale to jsou věci, které když majitele omrzí, tak je vymění nebo přečalouní.

architektka Tereza Čudová Ajmová

Jednodílná okna pustila více světla

Koncept architektky naplňuje i strukturovaný povrch hliníkových profilů oken a posuvů Schüco „Nechtěla jsem, aby vypadala jako plastová. Okna jsme měnili ve všech místnostech, původní byla prapodivně členěná. Vypadala hrozně, a když navíc do půlky malých oken dáte příčku, která je 15 centimetrů široká, tak se moc světla do pokoje nedostane. Proto jsme z dvoudílných oken udělali jednodílná, aby se dovnitř dostalo více světla, současně to i lépe vypadá,“ říká architekta. „A i když jsme například v ložnici kus balkonových dveří dole zazdili a udělali kontinuální parapet přes celou šířku okna, díky minimálnímu členění a užším okenním profilům je v ložnici více světla než předtím.“

Matematická rovnice, nebo kosmonaut? Pro mladého obyvatele pokojíku byla volba tapety na zeď jasná. Zdroj: Filip Šlapal

Nadšeni z prosvětlení domu přirozeným zdrojem světla jsou i majitelé, kteří ho nově mají díky světlovodu VELUX i ve vnitřní koupelně v patře vedle ložnice. Světlovod totiž prochází ze střechy nově vybudovaným pokojem dcery. Doteď měli majitelé koupelnu jen uměle osvětlenou. Vzhledem k tomu, že se zasahovalo do podkroví a dělaly se tam podlahy, navrhla architektka, aby se toho využilo a vybudoval se rovnou i světlovod, který hezky prosvětlil celou koupelnu.

Redakčně upravila: Lucia Blažiová

Foto: Filip Šlapal

Zdroj: Časopis HOME