Jak si šikovně vyřešili malý panelákový byt

O bydlení v malém panelákovém bytě asi mnoho z nás nesní. Problémem bývá staré jádro, případně nešťastná dispozice, najdou se i další neduhy. Přesto je to ale častá volba, protože rekonstrukce takového bytu bývá nejekonomičtějším řešením. A byla by věčná škoda na něj zanevřít, protože nutí architekty vymýšlet netradiční a obdivuhodná řešení.

Mladá dvojice hledala první společné bydlení, a protože peněz neměli nadbytek, rozhodli se pro jednopokojový byt na sídlišti. V okolí je slušná infrastruktura, do města to není daleko a byt ve vyšším poschodí navíc nabízel příjemný výhled na celé město. Čerství majitelé svěřili svých 40 m² životního prostoru do rukou trojice architektů z ateliéru toito – a toto rozhodnutí se ukázalo jako šťastná volba.

„Kam s postelí, to bývá v jednopokojáku standardní problém,“ tvrdí architekt. „Buď se natlačí někam do rohu místnosti, nebo se každý večer rozkládá pohovka, což není zrovna pohodlné a určitě ne dlouhodobě vyhovující řešení.“ Nad postelí ve „skříni“ je hluboký úložný prostor, vhodný především k uskladnění sezónních věcí, protože přístup k němu je omezený. Prostor pod postelí je vyřešen jako velká zásuvka, do níž se může uložit například ložní prádlo. FOTO: Dano Veselský

Prostorově úsporné. V neobvykle řešeném bytě je netradičně, ale prakticky „na stojáka“ umístěn i radiátor. Červená pohovka koresponduje s červenou stěnou v kuchyni a dodává jednoduchému, čistému prostoru trochu napětí. FOTO: Dano Veselský

Sedm jednou ranou

Původní byt na první pohled nepůsobil zrovna přívětivě. Dlouhá úzká chodba, skříně, mnoho dveří, zbytečné příčky, malá oddělená kuchyň, do které se nevešel ani stolek… Kvůli špatnému dispozičnímu řešení byt vypadal ještě menší, než ve skutečnosti byl. Majitelka tedy měla logický požadavek: prostor co nejvíce otevřít a prosvětlit.

V prostoru postele nechybí praktické poličky a noční světýlko. To se rozsvěcuje potáhnutím za šňůrku, což mu dodává kus nostalgie a zároveň dělá z celého koutku na spaní příjemný „brloh“. FOTO: Dano Veselský

„Skříň“ plynule pokračuje z pokoje do kuchyně. FOTO: Dano Veselský

Návrh architektů byl vcelku prostý. Vybourali všechny příčky, které vybourat šly, a nahradili je jedinou velkou „skříní“, do níž se vměstnalo co nejvíce. A nebylo toho málo. „Skříň“ pojala všechny úložné prostory, šatník i koupelnu, v kuchyni skryla chladničku, mikrovlnku, malou spíž a je v ní umístěna dokonce i postel. Tím, že se zrušily příčky a vše potřebné se podařilo umístit do „skříně“, se interiér samotného pokoje a kuchyně zvětšil a zesvětlil.

Architekti se snažili vymyslet, jak umístit postel tak, aby v malém pokoji zbytečně nezabírala místo, ale zároveň byla plnohodnotným místem pro spánek. Nakonec ji zasunuli do „skříně“ ze strany obývacího pokoje, takže i když je stále na očích, nepřekáží. V případě větší návštěvy dokonce poskytne další místa k sezení. FOTO: Dano Veselský

Svépomocí = s láskou

Celá „skříň“ je vyrobena z borovicové, obalové překližky – majitelé totiž chtěli přírodní materiál. Výhodou překližky je nízká cena, čímž však výpočet jejích pozitiv ani zdaleka nekončí. Pokud například srovnáme její vlastnosti s dřevotřískou, tedy dalším plošným materiálem ze dřeva (který se v interiérech využívá mnohem častěji), volba architektů vyzní logicky: zatímco dřevotříska je poměrně málo odolná, používáním se snadno poškodí a je na ní viditelná každá nepřesnost, překližka snese i malé chybičky a případná poškození se dají opravit.

„Skříň“ v kuchyni ukrývá chladničku, minispíž s mikrovlnkou a koupelnu. FOTO: Dano Veselský

Výroba překližkového skeletu byla poměrně pracná a vyžadovala mnoho trpělivosti i smysl pro detail. Tato skutečnost však přestavbu nijak nenarušila – majitel je totiž zručný stolař a práce se dřevem je i jeho zálibou. Sám vyrobil nejen celou „skříň“, ale z téhož materiálu položil i podlahu, vyrobil nízkou skříňku v obývacím pokoji a jídelní stůl v kuchyni (díky zvětšenému prostoru kuchyně má celkem velkorysé rozměry).

Kuchyň je vybavena elegantní černou linkou. Příjemný kontrast k ní vytváří červená stěna. Tu si prosadila a také sama namalovala Katka. Stupačka je ukryta za černou stěnou z překližky, která ladí s kuchyňskou linkou. FOTO: Dano Veselský

Spolupráce s oborníky se přesto vyplatí

Vnitřní řešení „skříně“, jakož i celý interiér bytu jsou výsledkem vzájemné spolupráce architektů s majiteli, která se však neobešla bez menších bojů. Ty se týkaly především technických detailů. Nejde totiž o běžný interiér, nedalo se tedy jít do obchodu a potřebný kus prostě koupit. Mnoho atypických technických prvků bylo nutné vymyslet a vyrobit na míru. „Dnes jsme rádi, že se nakonec postupovalo podle původního návrhu architektů,“ potvrzují mladí majitelé Katka a Michal. Ačkoliv připouštějí, že na začátku bylo vskutku těžké představit si hotový výsledek. Nyní však shodně tvrdí, že jsou nadmíru spokojeni.

Jednoduchou bílou koupelnu oživuje tmavá spárovka – jak říkají architekti, dodává jí dynamičnost. V koupelně je toaleta a hluboký otevřený sprchový kout. Velké zrcadlo prostor opticky zvětšuje. FOTO: Dano Veselský

Bílá stěna proti výrazné kuchyňské lince se změnila v zelenou bylinkovou „zahrádku“. FOTO: Dano Veselský

Původní úzký parapet, který byl prakticky nevyužitelný, nahradil šikovný majitel rámem z překližky – ladí s celým prostorem obývacího pokoje a zároveň poskytuje místo pro drobné dekorace. FOTO: Dano Veselský

Vizitka ateliéru
Ateliér toito architekti založili v roce 2010 Katarína Beladičová, Ivan Príkopský a Tomáš Szőke. První zkušenosti získali na vlně stavebního boomu. V současnosti pracují hlavně na menších projektech, které jsou velmi osobní. Jejich řešení přehodnocují realitu bydlení a pokoušejí se vytvořit domov, jenž reflektuje potřeby a sny obyvatel.

Motto ateliéru: „Chceme-li navrhnout domov pro klienta, v prvé řadě musíme vědět, jak žije. Kolik času tráví doma, jak ho tráví? Sleduje televizi, pracuje, hraje počítačové hry, zve si přátele, případně relaxuje sám při dobré hudbě či knize? Má rád umění, barvy, nebo dává přednost strohému pořádku? Interiér je zrcadlem klienta a jeho života, proto by tyto dva aspekty měly být v souladu.“

TEXT: Jana Veselská
FOTO: Dano Veselský
ZDROJ: časopis HOME, JAGAMEDIA, s.r.o.